Aneb proč tam pes za volantem překročil rychlost v obci, a ještě ho u toho vyfotili? (jedna z hlavních zpráv včerejška z velkého českého zpravodajského portálu…)
Na Slovensku jsou volby, o kterých hodně slyšíme a uslyšíme…
“Já tomu Slovensku a situaci tam nějak poslední dobou vůbec nerozumím” – prohlásil jsem na své poslední zahraničí cestě na zasedání Rady EU pro kulturu do Španělska při příjemném rozhovoru se slovenskou ministryní kultury Silvia Hroncová a jejím kolegou Juraj Gerbery vedoucím tlačového oddělení Ministerstva kultúry Slovenskej republiky.
Netrvalo dlouho a hned na zpáteční společné cestě mě oba obdarovali knihou “Ufo nad Bratislavou” s podtitulem “Ve vesmíru to bude lepší?” “Jo, jo. Lepší”… – od polské (!) autorky Weronika Gogola, která mi měla osvětlit vývoj na Slovensku po pádu komunismu až do teď. Jsem tak ve třetině a vřele doporučuji. Od revoluce v 1989, přes autokrata Mečiara, únos prezidentova syna Kováče, Dzurindu až po nájemní vraždy novinářů a prezidentku, kterou svět závidí – to vše shrnuje polská autorka, která se natrvalo usadila na Slovensku, což samotné jako fakt vzbuzuje údiv… proč na Slovensku? Na druhou stranu je na Slovensku mnoho inspirativních věcí, např. i v kulturní legislativě, kde naše země dlouhá léta zaostávala nebo i to zmiňované Euro, které ze Slovenska dělá ekonomicky někdy i efektivnější zemi, než jsme my.
Ale rvačky a bizarnost současné kampaně, kterou sledujeme v přímém přenosu i v českých médiích, kde si někdo nalepí na plakáty takové věci, že je ani citovat nechci, protože bych se styděl je i napsat, ukazují jak moc Slovensku nerozumíme, ač jsme sdíleli jeden stát a stále máme pocit, že jsme si tak blízko… Prostě musíme se stále poznávat…
Tak díky kolegům ze Slovenska za knihu, díky Slovensku za mnoho inspirativních přátel a vždy skvělou pohostinost. Ať to dnes dobře dopadne…
