Kulturní dědictví – vše kolem nás, budovy, ulice, hrady, zámky, ale i knihy, obrazy, sochy písně, filmy i tradice nás formují, dělá z nás lidi, je duší národa. Ve válečných konfliktech agresor zpravidla útočí na duši, snaží se jí poškodit nebo rovnou zničit. I to vidíme na současné Ukrajině a nejedná se jen o dědictví Ukrajiny samotné, ale na Ukrajině je dědictví celé Evropy.
7. ročník středoevropského fóra ke kulturnímu dědictví v Krakově v Międzynarodowe Centrum Kultury w Krakowie – evropská diskuze odborníků a politiků na téma ODPOVĚDNOST A OBNOVA.
Výročí 70 let mezinárodní Haagské úmluvy kulturních statků v případě konfliktu z roku 1954 a Benátské charty z roku 1964. Bylo mi ctí diskutovat a také představit kulturní pomoc v oblasti digitalizace a záchrany písemného kulturního dědictví, který nazýváme Archa 1, Archa 2 a již i Archa 3, pro 3D digitalizaci muzejních sbírek. Digitalizace umožní natrvalo uložit a archivovat, historii tak už nikdo nezničí, nevymaže.
Jsme na tom hůře než jsme byli, brutální konflikt na evropském území ukázal, že mezinárodní dohody na ochranu mezinárodního kulturního dědictví nefungují, ruští váleční zločinci si dělají co chtějí, podpisy Ruska pod dohodami nic neznamenají. Vymahatelnost mezinárodního práva nejen v této oblasti musí být velkým úkolem budoucnosti. Váleční zločinci patří před soud. Tečka.
