Brit, Řek, pravoslavný. Vzpomínka na prince Philipa – méně známá stránka jeho života a moje malé tradiční teologicko/kulturní okénko…
Chlapec v řeckém národním kroji. Na fotografiích je princ Philip, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny, jenž zesnul minulý týden ve věku 99let.
Narodil se na řeckém ostrově Korfu – jako řecký a dánský princ, byv v nástupnické linii obou trůnů. Byl pokřtěn v pravoslavné církvi v místě narození a vztah k pravoslaví si uchoval po celý život. A nejen to, tíhu k pravoslaví zdědil i jeho syn princ Charles, který navštívil a sponzoroval mnoho pravoslavných chrámů a klášterů, včetně katedrály sv. Cyrila a Metoděje v Praze za naši svobodu položili své životy hrdinové heydrichiády, ukrývaní v roce 1942 právě českou pravoslavnou církví, která byla nacisty následně zcela zničena a zrušena.
Život prince Philipa byl souladem nesouladného. Původem Němec, byl řeckým princem, ještě jako dítě – po prohrané Řecko-turecké válce a abdikaci strýce – opustil Řecko a skončil s rodinou v exilu, vyrůstal v Paříži, Německu a Skotsku a mermomocí se chtěl oženit s herečkou. A nakonec většinu života prožil jako manžel britské královny. Byl člověkem staré školy, svět vnímal trochu jinak, jinak k němu přistupoval.
A nezapomněl na své kořeny – křest přijal v pravoslavné církvi a třebaže svůj život neprožil v Řecku, nikdy na pravoslaví nezapomněl. K nám pravoslaví přinesli sv. Cyril a Metoděj a položili tím duchovní základy naší země, každoročně se na jejich počest na Moravě i v čechách konají poutě jak pravoslavné, tak i katolické. Velké úcty se Cyril a Metoděj teší i u protestantských církví.