Co bylo neprávem vzato, musí být vráceno. Podělím se o jeden neuvěřitelný příběh minulého týdne z Ministerstva kultury České republiky. Příběh bezpráví, příběh zoufalý a tragický. Ale je to příběh s koncem, který dokazuje, že jsou hodnoty, které je nutné respektovat, příběh, že civilizovaná společnost nemůže přecházet a tolerovat bezpráví, byť se stalo před dlouhými 84 léty…. A že nikdy není pozdě bezpráví napravovat.
Když jsem se minulý týden vracel do své kanceláře tak přímo u ní, v tzv. kulečníkovém sále, probíhal čilý ruch a vybalovaly se nádherné obrazy italských mistrů a např. i jeden Mánesův obraz „Krajina s košatým stromem“….
⤵Co se dělo?
Stručně – dědictví Johanna Blocha se vrátilo rodině.
Po 84 letech se někdejší majetek brněnského podnikatele a průmyslníka Johana Blocha vrátil jeho potomkům, kteří žijí v USA. Kromě čtyř obrazů z naší Národní galerie Praha se jedná také o deset kusů liturgického textilu z 18. století, které byly doteď uloženy v Uměleckoprůmyslovém museum v Praze.
Když přišla nacistická okupace 1939, velký sběratel umění Johann Bloch se svou ženou Ernou zažádali o povolení, aby mohli vycestovat. Byli Židé a tušili, že kdyby zůstali, nemuselo by to dopadnout dobře. Aby měli aspoň nějakou šanci vyjet za hranice, museli provést, stejně jako další, soupis majetku. Nejcennější díla ze svých případných uměleckých sbírek byli pak nuceni darovat tehdy již nacistickému státu. A tak se stalo, že Blochova rodina o cenný Mánesův obraz, stejně jako o další umělecká díla, přišla. Jeho potomci je získali až dnes, o 84 let později. Příběh je o to tragičtější, že ačkoli došlo k „darování“ (rozuměj násilnému odevzdání nacistickému režimu) čtyř požadovaných obrazů, Johann Bloch už utéct nestihl. V prosinci 1940 zemřel na anginu pectoris. Jeho manželka Erna byla v roce 1942 deportována do Terezína a později do Rigy, kde v srpnu stejného roku zahynula.
Je to neuvěřitelný příběh. Jeho potomci v hojném počtu přijeli na naše ministerstvo, kde jim osobně ministr Martin Baxa spolu s kolegy řediteli našich institucí a dalšími obrazy a liturgická roucha předal. Celou dlouhou anabázi, která měla mnoho a mnoho překážek provedlo Centru pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, jimž patří vřelý dík.
Celý podrobně popsaný příběh např. zde:
https://cc.cz/rodine-zidovskeho-prumyslnika-z-brna-se-vrat…/
Díky všem, co se na těchto věcech podílejí. Je to třeba a jsem pyšný na naší zemi, že toto dokáže.
