Předsednictvo pražských Pirátů uspořádalo panel s odborníky z kulturní branže s cílem probrat programové priority koalice. Pozvání do diskuze, kterou moderovala Tereza Brdečková, přijali Milena Bartlová, Ondřej Hrab, Marc Niubo, Helena Bendová, Ondřej Lipár, Ivona Kreuzmannová, Milan Odstrčil a Lukáš Vilt. Z Piráty diskutoval Ondřej Chrást, za Starosty a nezávislé se slova ujal Jan Lacina.
Kandidáti na ministerský post z koalice Piráti a Starostové v úvodu představili své vize pro kulturní oblast. „Nám se s Ondřejem Chrástem podařilo dostat 1 procento státního rozpočtu pro kulturu do ekonomického programu naší koalice, což považuji za velký úspěch. Víme, že doposud byl tento závazek spíše vysmívaný, protože nikdy v minulosti nebyl dosažen,“ popsal lídr STAN v Praze Jan Lacina.
„Nejde o žádné revoluční změny, mluví se o tom desítky let. Chceme kulturu posunout do 21. století. Chceme, aby ministerstvo kultury bylo silovým resortem,“ popsala devítka pražské koaliční kandidátky Ondřej Chrást.
Oba koaliční kandidáti také zdůraznili, že jejich cílem je mimo jiné to, aby kultura začala být financovaná z více zdrojů. „Inspirujeme se v zahraničí, aby soukromé peníze mohly vstupovat do kulturního sektoru a aby mohlo být vícezdrojové financování,“ říká k tomu Ondřej Chrást. Pro tento cíl je mimo jiné potřeba změnit příspěvkové organizace na veřejné kulturní instituce, což je jedním z hlavních bodů programu pro kulturu.
Diskuze se stočila také ke grantové politice a mezi diskutéry panovala shoda, že systém funguje v rámci možností dobře, ale existují velké rozdíly v přístupu obcí, krajů a státu. Stát z toho vychází nejhůře, protože v tuto chvíli neposkytuje víceleté granty, které mnohé příjemce staví do velmi nekomfortní situace a nejistoty.
Milena Bartlová ale upozornila na to, že systém grantů je velmi křehký. „Stačí jeden nekompetentní ministr a kvalitní obsazování grantových komisí může být okamžitě ohroženo,“ obává se Bartlová.
Podle Marca Niubo se nabízí určité přenastavení grantových kategorií, protože se stále děje, že někteří umělci nezapadají do předdefinovaných grantových škatulek a systémem tak bohužel propadávají.
V panelu zazněl také postesk nad absencí jakékoliv formy podpory velmi dynamického herního průmyslu ze strany ministerstva kultury. „V letošním roce se očekává, že obrat tohoto odvětví bude 5,8 miliardy a ten růst obratu je třeba 20 procent ročně,“ popisuje dynamiku nové disciplíny Helena Bendová.
Hry podle Bendové nepotřebují mecenáše, protože mají investory. Ale je to průmysl, který je velmi riskantní, protože vývojáři nikdy nemají jistotu, zda hra bude mít úspěch. V podpoře herního průmyslu jsme pozadu 15 let.
Podle Ondřeje Chrásta koalice vítá v rámci Národního plánu obnovy transformaci fondu audiovize a souhlasí, že pokud by se podařilo do podpory filmového průmyslu podpořit i průmysl herní, bylo by to vítězství pro všechny.
Poté se těžiště debaty stočilo k dlouho diskutovanému a v Česku stále postrádanému statusu umělce. „Během pandemie nám začaly chodit stovky až tisíce e-mailů. Někteří umělci si přerušili živnost a v květnu se ukázalo, že aktivní živnost je podmínkou pro čerpání státní pomoci, takže se ocitli v pasti,“ popisuje loňskou zkušenost Ondřej Chrást.
Klíčovou podmínkou je vůbec zjistit, kolik lidí se v kulturní branži pohybuje a stát v současné době tato data nemá. Odhaduje se, že bylo mohlo jít až o 250 tisíc lidí.
Moderátorka Tereza Brdečková velmi trefně poznamenala, že důležitým parametrem bude dobrovolnost statusu umělce. Podle Ondřeje Chrásta je alfou omegou samotná definice tohoto pojmu. „Máme kontakty v Německu, takže víme, že tam funguje státní pojišťovna pro umělce, a to by třeba mohla být jedna z cest,“ vysvětluje Chrást s tím, že musí proběhnout diskuze se samotnými umělci, jak by si status sami představovali.
VIDEO Z KONFERENCE KULTURA V NÁS
Původní článek převzatý z Pirátských listů:
DODATEK:
Dne 29. 9. 2021 se konala druhá část cyklu „Kultura v lidech, lidé v kultuře“ – tentokrát na téma autorského zákona.