Rozhovor ze září roku 2018 před komunálními volbami na Praze 6…
Vítězné náměstí začíná připomínat veřejnou výstavu úsměvů z politických plakátů. Boj o Prahu 6 je pro všechny politické strany zásadní, protože se jedná o jednu z nejbohatších adres v hlavním městě. Jedním z kandidátů na starostu je i pirát Ondřej Chrást, kterému se zatím jeho plakát na rušném náměstí staví. Proč vstupuje do politiky a jaké jsou nejpalčivější problémy Prahy 6?
Ondro, proč jste se rozhodl kandidovat v komunálních volbách na post starosty?
Na post starosty jsem byl nominován. My v Pirátské straně máme přímou demokracii, takže jsem byl pravděpodobně zvolen díky své schopnosti řídit náš tým, projekty a představil jsem smysluplnou vizi. Moje osobní motivace vznikla zhruba před dvěma lety, kdy jsem byl volič Starostů a nezávislých, tedy členů stávající koalice. Ta se před čtyřmi lety dost výrazně vymezovala proti tehdejšímu vedení Prahy 6. Dostali tak moji důvěru, protože slibovali jak otevřenou radnici lidem, zastavení výprodeje obecního majetku, tak další body, se kterými jsem se ztotožňoval, ale po dvou letech to bylo snad ještě horší. Řekl jsem si tedy, že nebudu nadále nadávat u piva, ale pokusím se s tím něco udělat.
Vyhraňujete se vůči stávající koalici. Sám tvrdíte, že jste byl jejich voličem. Co je vám z jejich programu sympatické a proč jste tak zásadně změnil vaše sympatie?
Já bych celý jejich program před čtyřmi lety podepsal i dnes, ale oni z něho splnili naprosté minimum. Stejně tak koaliční prohlášení rady bych podepsal. Co bych zmínil jako hlavní, je otevřenost radnice a transparentnost procesů. V rámci usnesení zastupitelstva na radnici nedohledáte nic. Kdesi jsou zahrabané pdf soubory, ale není to tzv. full textové vyhledávání. Já když hledám něco na radničním webu, tak hledám opravdu dlouho a složitě. My nabízíme otevřenější systémy, které jsou dnes k dispozici skoro zadarmo a v mnohých obcích již fungují. To co nynější koalice nebyla schopná udělat za čtyři roky, my jsme schopni zrealizovat za půl roku
Veřejný majetek musí zůstat pod veřejnou kontrolou
Jak vás poslouchám, tak jako hlavním palčivým tématem je právě nynější otevřenost radnice. Nemýlím se?
Ta je doslova katastrofální. Ano, když chcete dohledat něco pěkného, třeba nějakou veřejnou akci, jako koncert, tak to je krásně vidět, ale pokud jde o projekty, v kterých jde o miliony a miliardy, tak to se musíte velice složitě prokousávat celým systémem a stejně se toho moc nedozvíte.
Čím si vysvětlujete, že není zájem z radnice, aby se o podobných zásadních krocích informovalo?
Je to způsobeno jednou zásadní věcí. Velké majetkové operace na Praze 6 se dělají přes akciovou společnost SNEO. Když tedy chcete nějakou informaci, tak vám odpoví, že jsou přeci akciová společnost a řídí se obchodním zákoníkem. Nechovají se tedy, jako kdyby byli státní správa. My si myslíme, že by měl být veřejný majetek pod veřejnou kontrolou a neměl by se chovat jako bussiness. Nechceme stát řídit jako firmu.
Jako příklad ve svém programu uvádíte hnutí Praha Sobě, které před čtyřmi lety s velkým volebním úspěchem ovládla radnici Prahy 7. Hovoříte o tom, že některé strany nebyly schopné prosadit svůj program na Praze 6, ale žádná z nich nikdy neměla tak zásadní mandát, jako se to stalo v případě hnutí Praha Sobě. Jde tedy prosazovat svůj program bez tak silného volebního úspěchu?
Jedno z našich předvolebních hesel zní: „Dejte nám takový mandát, aby nás nemuseli kmotři obejít.“ My potřebujeme takovou podporu, aby nás nemohl nikdo obejít a přitom jsme byli součástí koalice. Pokud zůstaneme v opozici, což je jistě možné, budeme tvrdou a konstruktivní opozicí, která bude hlasovat pro návrhy, jež budou souznět s naším programem. Každopádně nekandidujeme proto, abychom skončili v opozici.
Jaké jsou vaše konkrétní zkušenosti s politikou? Pracoval jste v církevním prostředí, ale ve vysoké polite jste zcela nová tvář.
V politice jsem nová tvář a jsem tomu rád. Na druhou stranu mám zkušenosti z mezinárodního pole, kde jsem byl zástupcem člena světové rady církví a jsem v konzorciích mnoha mezinárodních projektů. Mám velké zkušenosti s projektovým managementem, kdy vedu několik projektů zabývající se reformami profesního terciárního vzdělávání. Myslím si tedy, že moje zkušenosti jsou dostatečné. Vždycky, když někdo nový přichází, je oblibou těch starých zpochybňovat jeho schopnosti. Současná koalice byla kompletně nová v minulých čtyřech letech a také jí to nikdo nepředhazoval.
Co ze své profese můžete aplikovat v praktické politice? Vysoká politika je zcela specifické prostředí.
Zejména projektové řízení a nastavování procesů. To souvisí s principem otevřené radnice. Jednoduše disponujete přehledným grafem s časovou osou, kde přesně vidíte, jak si v jednotlivých oblastech a postupech vedete. To současným radnicím zásadně chybí. Když si vezmu jeden příklad. Zde na Praze 6 máme nevyužívanou budovu v Šolínově ulici. Než dojdeme k úplnému řešení, tak je nutné vykonat tisíce kroků, které dáme do tabulky a postupně je odškrtáváme, a vy o tom můžete mít kompletní přehled a ten také sdílet s veřejností. To se tady dnes neděje. Rozhodnutí se dějí za zavřenými dveřmi.
Abyste podobná řešení realizovali, vaše podpora ve volbách musí být masivní. Když se tak nestane, tak jste odkázáni na spolupráci s jinými stranami. Umíte si představit reálnou politiku, kde je nutné sestavit koalici a zároveň přistoupit na kompromisy?
My se pravidelně scházíme se všemi představiteli demokratických stran na Praze 6. Na posledním setkání, kde z těch velkých politických stran chyběla jenom jedna, vyšlo najevo, že se schodujeme asi v devadesáti procentech našeho programu, včetně právě té otevřenosti a transparentnosti procesů. My tedy máme podezření, že trošku opisují. Oni v tuto chvíli mohou podobné názory deklarovat, ale jestli je uskuteční, je otázka. My si dokážeme představit spolupráci s místními relevantními politickými subjekty, pokud budou dodržovat to, co sami slibují.
Jedním z hlavních témat všech politických stran je před volbami krize bytové situace. Jaký je váš recept?
Recept je jednoduchý a je vymyšlený ve světových metropolích typu Vídeň, Mnichov, Berlín a Kodaň. Dejvice a Bubeneč byly vystavěny bez developerů na základě bytových družstev. My si myslíme, že to tak jde i dnes. Regulace je taky možná tím, že je město samotné aktivní v bytové politice. To znamená, že si radnice nechává určité procento bytů, které si nechává a následně přiděluje na základě předem danných mechanismů. Tedy potřebným profesím. Hasičům, učitelům nebo zdravotníkům. Proč by učitelé nemohli bydlet v místě, kde učí? V západním zahraničí je tento postup zcela normální věc.
Sedíme na Vítězném náměstí, na které byla vyhlášena architektonická soutěž. Četl jste její znění a jste pro podobný postup, když se jedná o veřejné stavby?
My jsme příznivci toho, že když je někde dobrý nápad, tak není nutné ho za každou cenu kritizovat. Myslím si, že soutěž o finální podobu Vítězného náměstí je krok správným směrem. Slyšel jsem, že je v osudí něco kolem čtyřiceti návrhů a myslím si, že z toho může vyjít návrh, který bude skutečně kvalitní. Klíčová místa v Praze, stejně jako Dejvická ulice, kde si např. dokážu představit krásný bulvár se stromy, by měly být předmětem velkých až mezinárodních architektonických soutěží.
Pirátská strana se často navenek definuje jako přívětivá k technologií. Co tedy říkáte na projekt Smart Cities?
Název je moc pěkný a my podobné principy prosazujeme, ale tomu, co pod tímto projektem za současného vedení magistrátu vzniklo, nemůžeme říkat Smart Cities. Chytrá lavička nebo wifi v metru nejsou principy chytrého města. My si pod tímto pojmem představujeme právě otevřenou radnici, dohledatelnost informací, rozumné město znamená, že se v něm cítí dobře, ne že má lavičku na solární pohon. Wifi v metru není smart city, to je dnes velmi jednoduchá věc. Já si pod tímto pojmem představím user friendly město, kde si každý najde informaci, kterou potřebuje. Jako jeden z příkladů je aplikace pro parkování, kdy uživatel vidí volné místo, takže nemusí zbytečně zatěžovat ovzduší zdlouhavým popojížděním. Tomu říkám příklad smart city a ne lavičce se solárním panelem a WiFi signálem.